V minulém díle jsme si řekli něco o tom, co po nás budou banky požadovat z hlediska potvrzení o příjmech. Jaký typ pracovního úvazku vyžadují, jaké možnosti mají podnikatelé, a také o tom, že banku zajímá naše celková finanční situace, tedy nejen příjmy, ale i výdaje.
Může se však stát, že i pokud splníme všechna kritéria kladená ve spojitosti s výše uvedeným, hypotéku stejně nedostaneme. Zádrhelem může být například náš věk, většina bank požaduje doplacení hypotéky do 65 nebo 70 ti let, což v případě potřeby hypotéky na 30 let už může být pro některé žadatele problém.
Alternativou je, že o hypotéku nebudeme žádat sami, ale přibereme spolužadatele. Některé banky pak umožňují vzít jako hranici věk nejmladšího z žadatelů, čímž máme možnost získat hypotéku na potřebně dlouhou dobu a neplatit vysoké měsíční splátky.
Problém bývá někdy i s životním pojišťěním, je-li bankou vyžadováno. Ne každý je totiž pojistitelný, což může být v některých případech další problém, který budeme muset před vzetím hypotéky řešit. Jako záruka slouží životní pojištění často i u úvěru na bydlení přes stavební spoření.
Co nám ovšem může definitivně nabourat plány je špatná platební historie, ale třeba i přílišná předluženost, a to nejen ve smyslu běžných splátek, ale třeba i v podobě kreditních karet nebo nastavených kontokorentů (povoleného přečerpání účtu do mínusu), kde platíme sice jen, pokud daný produkt aktivně užíváme, ale pořád se jedná o potencionální závazek.
ZP
