V minulém díle jsme se věnovali likvidaci škody v souvislosti s majetkovým pojištěním. Dnes bychom se zaměřili na škodu v souvislosti s lidským zdravím. Ať už se jedná o jakýkoliv typ pojištění, pojišťovna škodu vždy likviduje shodně prostřednictvím tzv. likvidačního oddělení, které zřizuje za účelem likvidace, nebo-li vyčíslení škod, a přiznání výše pojistného plnění.
Co se však liší, je způsob likvidace škod. U majetkového pojištění rozsah škody zjišťuje technik pojišťovny nejčastěji přímo ohledáním daného místa vzniku škody, a škoda je vyčíslena v nových cenách, tj. udává za kolik je možné si novou věc nyní pořídit), nebo zohledňuje opotřebení – hodnota jakou původní majetek měl. Někdy se o tomto typu mluví jako o zůstatkové ceně, nebo hodnotě.
U odpovědnostního pojištění je škoda vyčíslena nejčastěji s amortizací, u škod v souvislosti se zdravím výši nebo rozsah poškození zjišťují odborníci z oboru zdravotnictví, kteří v lékařské zprávě přesně vymezují, čím pacient trpí či trpěl.
Likvidační oddělení pojišťovny má potom k ruce vytvořené tabulky, podle kterých je vyčíslena výše pojistného plnění v závislosti na stupni poškození nebo typu nemoci. Co pojišťovnu však také zajímá, je, zda onemocnění není ve výlukách, nebo nebylo zapříčiněno nějakou chorobou, která byla pojištěnému známá již před uzavřením pojištění, a že trpí touto nemocí, pojišťovně nesdělil.
Ve výlukách nejčastěji bývají úrazy a nemoci následkem vlastní viny, například v důsledku užití halucinogenních látek, sebevražedných pokusů, a podobně.
ZP
