Zdědíte rodinný domek. Ten, kdo ho stavěl, mnoho let šetřil, dřel se, a na jeho stavbu nedostal od státu ani halíř. A vy teď tomu státu máte platit za něco, co mu nepatří a na čem se nepodílel. Docela logická námitka, že? Kdo tedy platí, za co a kolik?
Ať už dědíte ze zákona nebo ze závěti, platíte dědickou daň. Pokud je dědiců více, každý z nich má za povinnost uhradit část daně, která odpovídá jeho dědickému podílu.
Výše daně závisí na blízkosti vztahu mezi dědicem a zemřelým a na hodnotě majetku. Pro první případ existují tři kategorie dědiců: přímí – což jsou manžel nebo žena, děti, vnuci, rodiče a prarodiče. Ti dědickou daň neplatí. Do druhé skupiny patří tzv. příbuzní v řadě pobočné – tedy sourozenci, synovec, neteř, rodiče manžela nebo manželky a osoby, které se zemřelým žily nejméně jeden rok ve společné domácnosti a prokazatelně o něj pečovaly. Ti všichni zaplatí dědickou daň ve výši 1,5 až 6 %. Třetí skupina dědiců zaplatí daň od 3,5 do 20 %.
Od daně je osvobozeno nabytí movitých věcí (peníze v hotovosti, cenné papíry, vklady a podobně), pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 korun, u III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Jestliže cena movitých věcí je vyšší, pak každý dědic zaplatí daň z částky, která tuto hranici překračuje.
Osvobozeny jsou dále vklady na účtech u bank a poboček zahraničních bank, které působí v České republice (výjimku tvoří vklady na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžní prostředky v české nebo cizí měně a cenné papíry v tuzemsku, podíly dědiců vyplácených z tohoto majetku a podíly odvozené ze společného jmění manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Stejně jako ve výše uvedeném příkladu se daň vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na něm, která uvedené částky převyšuje.
Zdědit však můžete i dluhy! Ze zákona vyčteme, že nemusíte splatit víc, než je hodnota majetku, který jste zdědili. Ale pozor! Zákon sice uvádí, že odpovědnost za dluhy máte jen do výše majetku nabytého v dědickém řízení, ale už nic neříká o tom, že by dědic odpovídal věcmi z nabytého dědictví.
Srozumitelně řečeno: V okamžiku, kdy je dědictví vaše, splyne s vaším majetkem, samozřejmě i se zděděnými dluhy. Pokud je nesplácíte, čekejte pohromu. Věřitel totiž v případné exekuci může navrhnout i exekuci prodejem majetku, který jste měli už před tím, než jste byli „obdarováni“.
Komu a kolik ? Notáři za vyřízení pozůstalosti. Základem odměny je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem dědického řízení. Z prvních 100 000 korun základu zaplatíte 2 %, tedy 2 000 Kč.
Minimální notářský poplatek činí 600 Kč a maximální 38 300 Kč. Odměnu pro notáře však může soud dále zvýšit až o 100 %, pokud úkony notáře v řízení o dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné, bylo-li nutno ve věci jednat vícenásobně, či použít cizího práva nebo jazyka apod. Náklady dědického řízení zvyšuje i platba soudnímu znalci za odhad ceny majetku.
Osoby zařazené do 2.skupiny, zaplatí například za domek v hodnotě do 1 milionu korun dědickou daň ve výši 1,5 procent, za majetek od 1 do 2 milionů korun činí dědická daň 15 000 Kč a ještě 1,75 % ze základu převyšujícího 1 000 000 korun.
